Kaštany jedlé jsou nejlepší čerstvě pečené

Jedlé kaštany

Plody jedlého kaštanu na zemi

Castanea sativa - kaštanovník jedlý

Kaštanovník má pěkné a atraktivní listy. Jsou eliptické, až 20 cm dlouhé, lesklé, tmavě zelené a při krajích zřetelně zubaté. Na podzim se barví do sytě zlatožluté barvy. Květy jsou krémově béžové jehnědy, které mohou být až 25 cm dlouhé, objevují se v červenci a zejména navečer rozlévají kolem těžkou vůni, jež nemusí být pro každý nos sympatická. Plody – kaštany jsou skryté ve velmi ozdobné číšce, velmi pichlavé, zprvu jasně zelené dozrávající v žlutohnědou barvu. Jsou vynikající čerstvé nebo pečené.
Tvar stromu je neméně efektní, s hřibovitou, hustou korunou. Tento strom roste velmi pomalu a snadno jej lze řezem udržet v přijatelné velikosti. 30-letý strom nemá zpravidla více než cca 4-5m na výšku i do šířky. Snáší jakoukoliv odvodněnou půdu, po zakořenění i sucho, ale přednost dá živné, mírně kyselé a vlhčí zemi. Ve stínu neporoste. Plně mrazuvzdorný do -29°C.

Kaštanovníky, původem z Balkánu a jižní Evropy, jsou velmi oblíbenými parkovými stromy ve Velké Británii. Mnohaleté exempláře různých kultivarů jsou k nalezení v londýnském Hyde Parku, kde svými košatými a relativně nízkými korunami zdobí udržované trávníky.
-
Jedlý kaštan, správně kaštan setý, je pořád tak trochu zapomenutý.

Kaštany tvoří velké, někdy dokonce mohutné stromy, zdálky trochu podobné dubům. Však jsou také s nimi příbuzné. Kaštany rostou přirozeně v oblasti Malé Asie, na Kavkazu a podle některých zdrojů i v Severní Africe. Plody kaštanů, mimochodem nutričně mimořádně hodnotné, ve velké míře využívali staří Řekové, kteří nakonec dali stromu i jméno (strom se jmenuje podle starého řeckého města Castania).

O evropské rozšíření kaštanů se ale asi nejvíce zasloužili Římané, kteří tyto stromy velmi uznávali. Proto je také často vysazovali – a to nejenom doma, ale ve všech možných místech svého vlivu. Při projížďce horskými lesy v Itálii uvidíte z kaštanů vysázené obrovské porosty. Italové plodům kaštanů říkají "maroni" a pod tímto názvem se v Evropě také často prodávají.

Kaštany lze upravovat růžně, třeba v cukrářství se z plodů dělá sladká pasta či pevnější pyré. V některých zemích se toto kaštanové pyré vyrábí ve velkém a v supermarketech tuto dobrotu běžně koupíte. Prodává se silně zmražené a tvarem často připomíná klasické balení másla. Někdy jsou mezi jednotlivými značkami této dobroty poměrně velké cenové rozdíly. Ty levnější se občas pančují pastou z vařených fazolí, která má podobnou barvu, ne však chuť.

mohutné stromy, zdálky trochu podobné dubům

Nejčastější a snad i nejjednodušší úpravou jedlých kaštanů je pečení. Hnědá slupka kaštanů se musí malinko naříznout, nejraději špičkou nože a nejlépe do kříže. Poté se dají kaštany na starou pánev nebo do starého hrnce (to je důležité, neboť při pečení se pánev nebo hrnec barví tak, že je skoro nemožné ho dostat do původního stavu) a na slabém ohni se za stálého promíchávaní pomalu pečou. Hotové jsou za deset až patnáct minut. Hned za tepla se oloupou a můžou se jíst. Při nákupu čerstvých kaštanů v supermarketu dávejte pozor na kvalitu. Když se tyto plody skladují dlouho v suchu, často zcela seschnou a jsou tvrdé jako kámen. Při pečení se to nevylepší, možná i naopak. Nejlepší kaštany jsou čerstvé – čím déle se skladují, tím je jejich chuť slabší.

V některých evropských městech pečené kaštany přímo podbarvují podzimní atmosféru. Prodejci pečou kaštany přímo na chodníku a jejich vůně se line ulicí. Do kornoutku vám pak nasypou kaštany čerstvě upečené a můžete si pochutnávat na jejich lahodné chuti.