Růže patří po staletí mezi nejoblíbenější rostliny. Tato květina píchá a má ostny na větvičce, ale i život je takový, krásně kvete a voní, ale i někdy píchne do krve....

  Zahradám vládnou kulturní odrůdy.  

jedinečné květy od června až do zámrazu

Růže společně s vinnou révou patří k nejstarším pěstovaným rostlinám.

Líbí se mi růže co se pnou kolem branky do zahrádek nebo vůbec u domů a chalup. Několik obrázků přidávám na web a doplňující text o růžích jako informaci co sice možná už víte, je publikována, ale hezky se čte. O růži se povídá a píše mnoho a je obdivována. Verše se pěkně hodí do lásky člověka. Možná tato květina píchá a má ostny na větvičce, ale i život je takový, krásně kvete a voní, ale i někdy píchne do krve....
Víme to a vůni dýcháme, přitahuje nás vitální jasná barva květů a nabízí se jako dar milovanému člověku vedle nás. Nejlépe je růži ovšem v zahradě.

Všechny starověké národy Blízkého i Dálného východu znaly již na počátku svých dějin různé formy růží. Obdivovaná kráska byla zasvěcena také bohyni Venuši.
Půvabná růže patří po staletí mezi nejoblíbenější rostliny. Nacházíme ji od venkovských chalup až po královské paláce a skví se v nejednom šlechtickém erbu. Roste ve volné půdě i nádobách.

Dávno v historii se propojily dějiny lidstva s dějinami růží. Růže byla a zůstala květinou úcty, symbolem života, čistoty, podobenstvím lásky a touhou po míru a štěstí.
Staré botanické růže např. růže stolistá (Rosa centifolia), růže galská (Rosa gallica), růže bílá (Rosa alba), růže damascénská (Rosa damascena) se pěstují dodnes. Zahradám vládnou kulturní odrůdy. Od r. 1500 nastupuje novověk růží, kdy se rostliny začínají ve větší míře cíleně šlechtit. Přispěly k tomu čilé styky s Asií a dovoz asijských druhů růží. Ve 20. století se rozvinulo rozsáhlé křížení především v Evropě, o něco méně v Americe. Postupné šíření růží ve světě provázelo také zakládání růžových zahrad – rosárií.

Současný sortiment nabízí několik tisíc odrůd, růže odolné vůči chladu i chorobám, které navíc velmi dlouho kvetou. Skýtají jedinečné květy od června až do zámrazu.
Tímto barevným efektem se jim nevyrovná žádná dřevina. Existuje několik různých systémů pro třídění růží. Na záhonech pěstujeme keřové mnohokvěté růže, kvetoucí do zámrazu i vznešené čajohybridy, které nesou na jednom stonku jediný květ s elegantním poupětem. Doprovod jim mohou dělat různé trvalky, velmi oblíbená je levandule, ale také modrá šanta a šalvěj, zelenožlutý kontryhel, zářivě žluté krásnoočko a paleta dalších. Nízké půdopokryvné růže mají četné drobné kvítky a šlahounovité výhony se ohýbají k zemi.
Při hustější výsadbě vytvoří spolehlivý nepropustný koberec. Doplněné podestýlkou nedají plevelu šanci. Drobné růžičky skalkové a miniaturní do nádob tzv. patio růže se pohybují v rozmezí 25 – 40 cm. Oblíbené popínavé růže vyžadují oporu, skupině tzv. ramblerů ovšem vystačí kmen starého stromu nebo plot a vyšplhají do 5 až 7 m. Velmi elegantní, ale nejnáročnější na zimní ochranu jsou růže na kmínku (stromkové). Můžeme je kombinovat s dalšími keříkovými nebo půdopokryvnými růžemi, trvalkami i letničkami.
Málo péče vyžadují statné keře odolných růží sadových a botanických. Škála tvarů květů se pohybuje od jednoduchých, přes elegantní poupata čajohybridů až po bohatá plná květenství nostalgických růží připomínajících vzhledem dokonce pivoňky. Paleta barev zahrnuje veškeré kromě modré.

Růže vysadíme do kvalitní středně těžké živné a propustné půdy, na prosluněné stanoviště, ale nikoliv na intenzivní úpal. Můžeme použít i speciální substrát pro růže, nesázíme do rašeliny. Místo bude vzdušné, ne však větrné. Nikdy nesázíme ihned růže na místo, kde donedávna rostly jiné růže. Ani v nádobách opakovaně nepoužíváme substrát od starých růží.

Růže můžeme vysazovat po celou sezonu, nyní zvolíme růže v nádobách (v kontejneru nebo ekoobalu) a budeme je dobře zalévat ke kořenům, nezkrápíme list (prevence houbových chorob). Růže jsou náročné na výživu, vybereme si přípravky z bohatého sortimentu speciálních hnojiv. V zahradnických centrech nalezneme komplexní programy pro zdárné pěstování růží.

Všechny růže vysazujeme o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce nebo kontejneru. Při jarní výsadbě růže radikálně zřežeme na 1 až 3 (4) zbývající očka. V dalších letech řežeme růže v březnu až dubnu a řídíme se typem růže (pro jednotlivé skupiny růží se liší).
 Za vegetace pravidelně odstraňujeme odkvetlá květenství. Keříky kvetou déle. Šípky necháme vyzrávat jen u některých sadových nebo botanických růží. Na zimu růže nahrneme zeminou (pozor, abychom neodhalili kořeny) nebo mulčem pro růže a zejména mladým ještě doplníme nastýlku chvojím nebo jiným prodyšným materiálem. Speciální ochranu a zazimování vyžadují stromkové růže.
Růže vysazujeme do záhonů, lemů, ze sadových se dají tvořit dokonce živé ploty, půdopokryvné jsou atraktivním kobercem. Do nádob a skalek patří miniaturní a nádobové růže.

Nádherný efekt skýtají růže popínavé a růže na kmínku. Osvědčeným společníkem růží jsou trvalky. Velmi dobře vyniknou také na pozadí temných jehličnanů, zejména tisů.

Růže pro domácí pěstování. Jarní řízky (březen – duben) zakořeňují mnohem složitěji, ale jsou lépe připraveny na první zimu

Indická červená růže

Nejlepší dobou pro zakořenění řízků není jaro, ale červen, červenec

V tyto měsíce řízky rychle zakoření. A navíc, mnohé mladé růže stihnou rozkvést v srpnu – září. Avšak v zimě hodně takových růží hyne, protože jejich kořenová soustava je ještě malá a slabá. Kromě toho nestihnout dobře vyzrát výhonky a zimovací pupínky, které by měly vypučet na jaře.
Jarní řízky (březen – duben) zakořeňují mnohem složitěji, ale jsou lépe připraveny na první zimu. Při správné péči jsou silné, mají dobře vyvinutou kořenovou soustavu a za zimu neuhynou.

K zakořenění řízků se bere menší květináč, dává se dobrá drenáž, nahrne se zem, potom se uprostřed květináče udělá důlek prstem, hluboký max. 4 cm, kam se nasype propraný říční písek. Dělá se to proto, aby se předešlo zahnívání kořínků. Potom se vrchol řízku ponoří do přípravku stimulátoru růstu a zasadí se do písku, ze shora se přikryje sklenicí. Až kořenová soustava zaplní celý květináč, růže se přemístí do většího.

Růže se množí také semeny.
Úplné přesazení se provádí na jaře nebo v létě. Substrát pro růže se musí skládat ze 3 dílů drnovky, 1 dílu kompostové zeminy a 1 dílu písku. Na dně květináče je nutná dobrá drenáž vysoká na 2 palce. Růže upřednostňují pikýrování s přidáním čerstvé zeminy před přesazením, tj. při přesazení se nesmí porušit bal s kořeny. Nádoby by neměly být moc velké, jinak se kvetení zadrhne a nebude bohaté.

Kytice rudých růží s úpravou

Ořezávání růží je každoroční povinná procedura. Bez správného prořezání nebude správné kvetení a úspěšné přezimování. Způsob ořezávání závisí v první řadě na druhu růží. Čajohybridy – rostliny se středním růstem se ořežou na 3 – 4 očka, lépe kvetou po ořezání nakrátko. Polyanty kvetou mnohem lépe po krátkém ořezání, na 2 – 3 očka. Protože téměř všechny mají sklon rychle keřnatět drobnými výhonky, je nutné je vystřihovat, přičemž se nechá pouze pár nejsilnějších mladých výhonků.

Krásná indická růže může kvůli krátkému nebo střednímu podříznutí uhynout. Jí se mohou odřezat pouze malé, nekvetoucí výhonky a ty, co zůstanou musí mít dostatečný počet pupínků. Při správném ořezání se vytváří soulad mezi kořenovou soustavou a nadzemní části rostliny. Když je kořenů málo a nadzemní část je velká, dochází k narušení výživy, tj. kořenová soustava nezvládá velké břemeno a rostlina onemocní.

Existují i druhy růží, které od počátku dobře keřnatí a vytváří květonosné výhonky, ale jsou i růže, které špatně keřnatí a vytváří dlouhé ojedinělé výhonky. V takovém případě se těmto výhonkům zaštipuje vrchní pupínek, aby se vytvořily boční výhonky. Někdy se takové zaštipování musí dělat několikrát.

Druhy růží pro domácí pěstování

Indická červená růže

Jedna z nejrozšířenějších. Tato růže se vyznačuje nenáročností. Dobře keřnatí a bohatě kvete, květy jsou bez vůně. Květy jsou střední velikosti, poloplné, zbarvené od červené po tmavě červenou. Indická červená růže neztrácí na zimu listy a může zimovat v pokojích, kvetení může pokračovat do Nového roku (ale přitom bude potřeba umělého osvětlení). Odolná vůči moučné rose. Je citlivá na krátké a střední ořezání, může uhynout, jestliže se moc prořeže, proto se jí odstřihují pouze slabé a nemocné výhonky.

Růže polyantahybridy
Nenáročné růže, které příjemně voní a bohatě kvetou, mnoha druhům se dobře daří v pokojových podmínkách.
Gruss an Aachen – vyznačuje se tím, že se rozvité květy udrží dlouho bez opadání, někdy až několik týdnů. Květy jsou celkem velké a aromatické, meruňkově růžové barvy. Má velmi něžné drobné lístečky nahnědlého odstínu, protáhlého tvaru. Jestliže je tato růže na léto umístěna do zahrady, ve škaredém počasí se květináče zanesou na terasu nebo verandu, protože poupata se špatně rozvíjí a ničí se bez rozvinutí.
Je velmi citlivá na studený průvan a náchylná k nemocem růží. Přezimování je dobré v chladu, ale zimoviště nemůže být v pokoji na studeném parapetu.
Orange Triumph – velká rostlina, která kvete od raného jara do pozdního podzimu. Květy jsou plné se slabou vůní, sytě krvavě červené barvy.
Květy se udrží dlouho, ale je nutné přihnojování. Listy jsou celkem velké zaoblené. Tento druh je odolný vůči moučné rose a dobře zimuje na studeném parapetu.
Gloria Mundi – kvete velmi bohatě od jara do konce léta. Keř je střední velikosti s nevelkými lístky. Květy jsou drobné, neplné, mají celkem vzácnou a exotickou barvu doutnajících uhlíků. Květy se udrží dost dlouho, ale nevoní. Bohužel tento druh nesnáší teplé zimoviště v pokojích, nutně potřebuje dlouhé období klidu v chladných podmínkách. Zato je tento druh odolný proti moučné rose.

Růže na zahrádce a řez růží výsadba a množení ze zelených řízků

Rozvinutý květ růže

Růže, které jsme na záhon vysadili na podzim, řežeme od poloviny dubna a to zpravidla na 2 – 3 pupeny na každém výhonu.  

Řez růží, které sázíme na jaře, provádíme ihned po jejich vysazení. V následujících letech se řez provádí od března do poloviny dubna. Obecně však platí, že čím dříve řez provedeme, tím dříve pokvetou. U rostlin pěstovaných k řezu je nutné postranní poupata včas vyštipovat.

Růže lze sázet na jaře i na podzim. Pokud však váháte, kdy je ideální čas výsadby růží, věřte, že je to podzim - od října do poloviny listopadu, v závislosti na počasí.

Na jaře se doporučuje růže sázet v oblastech s obzvlášť silnými mrazy. Při nákupu vybírejte takovou rostlinu, která má bohatý a zdravý kořenový systém. Rostlinu sázíme do hloubky okolo 40 cm ve vzdálenosti 40 až 50 cm od sebe. Před výsadbou je dobré kořeny na hodinu ponořit do nádoby s vodou. Sazenice se sází tak hluboko, aby bylo očkování na krčku zhruba 5 cm pod povrchem půdy. Poté rostlinu důkladně zalijeme. Na zimu je nutné rostlinu přikrýt nejlépe chvojím. Stromkové růže je dobré sázet na šikmo, což umožní snadnější přikrytí. Když se rostlina ohýbá k zemi, upevňuje se a zakrývá. Na jaře se následně musí přivázat k pevné opoře.

Yelow Rose

Šikovné a rychlé je množení ze zelených řízků.

Takto lze množit jak miniaturní, tak záhonové růže. Řízky můžeme sbírat v době, kdy růže tvoří poupata, ale až do jejich odkvětu, čili od června do července. Odřezáváme je ze střední části letorostu a to tak, aby každý řízek měl zpravidla dva listy. Spodní řez před vysazením ponoříme do substrátu s růstovým hormonem, který podpoří snadné zakořeňování.

Horní očko by mělo být nad substrátem, spodní očko v zemi. Řízky pěstujeme ve skleníku či v květináči přikrytém fólií. Výhodou tohoto množení je, že rostlina netvoří plané odnože. Na druhou stranu však takto vypěstovaná rostlina není příliš odolná vůči mrazu, není trvanlivá a v neposlední řadě nekvete bohatě.

Velkokvěté druhy lze množit i pod velkou skleněnou lahví přímo na záhoně. Jarní řízky odebírané od března do dubna sice zakořeňují mnohem hůř, zato však jsou lépe připravené na první zimu, protože mají lépe vyvinutý kořenový systém.