Kopretina řimbaba i u těžkých případů některých typů migrén a chronických bolestí. Řimbaba funguje i jako účinná prevence bolesti!

Řimbaba

Řimbaba je podobná kopretině 

Řimbaba je 50 až 80 cm vysoká trvalka a od kopretin se liší tím, že mají dvakrát zpeřeně dělené listy. Mají jednoduché i plné květy, nejčastěji růžové až červené - proto se jim též říká růžové kopretiny. Nejvíce kvetou v červnu. Pokud řimbabu po odkvětu seřízneme, pohnojíme a důkladně zalejeme, kvetou na podzim podruhé.

Sazenice, které získáváme dělením trsů po odkvětu, sázíme do smíšených skupin, např. vedle kosatců na slunné záhony s vlhčí úrodnou půdou.

Migréna a úporná bolest hlavy nervového původu jsou stavy, které dokáží člověku neuvěřitelně ztrpčit život a vzít veškerou energii. Stejně tak chronické bolesti zad a krční páteře, nebo revmatické bolesti kloubů.. všechny tyto potíže nás nutí brát až nebezpečné množství syntetických analgetik, abychom mohli "normálně fungovat".

Pokud patříte do skupiny takto postižených, určitě se co nejvíce informujte o kopretině řimbabě, protože tato bylinka vás může ušetřit nejen bolesti, ale i nežádoucích účinků léků a zbytečně utracených peněz.

Nadzemní části této byliny se používají k tlumení bolesti nejspíš už po několik tisíciletí, stejně jako k léčbě jiných neduhů, o kterých si povíme níže.

 Z řimbaby se připravovaly odvary, nálevy, obklady, čaje a výluhy, které se podávaly lidem trpícím bolestí. Dnes se nejběžněji užívá ve formě alkoholové tinktury nebo tablet s výtažkem účinných látek.
 Nutno říci, že její obliba jako analgetika je na vzestupu, s minimem nežádoucích účinků totiž často zabírá i u těžkých případů některých typů migrén a chronických bolestí.
Přírodní léky na bázi výtažků z kopretiny řimbaby dnes koupíme jak v lékárnách, tak i ve specializovaných internetových obchodech.

Řimbaba funguje i jako účinná prevence bolesti!

V případě migrén a chronických bolestí se osvědčilo užívání řimbaby pravidelně v menších dávkách jako forma prevence. Odborné výzkumy dokonce prokázaly, že až 70% pravidelných uživatelů pocítilo znatelné snížení frekvence záchvatů bolesti a její celkové zmírnění... to je v případě přírodního produktu - bylinky, až neuvěřitelný úspěch.
Pokud chceme jako prevenci konzumovat čerstvé listy, postačí 1-2 denně. Jednodušší v takovém případě ale bude zvolit tinkturu nebo tablety a dodržovat předepsané a doporučené dávkování.

Jak ji správně užívat?
Pokud máme k dispozici živou rostlinu kopretiny řimbaby, můžeme na sobě její účinek vyzkoušet tak, že při např. úporné bolesti hlavy asi minutu žvýkáme v ústech 2-3 její listy a pak je polkneme. Někomu sice může být nepříjemná jejich hořkost, ovšem v mnohých případech se nám vyplatí ji vydržet.

 (Při užívání tablet či kapek/tinktury je aplikace samozřejmě jednodušší.) Často již do 10-15 minut se dostaví výrazná úleva, u někoho dokonce bolest úplně zmizí.

Účinným pomocníkem proti jarní únavě a padání vlasů je šťáva z mladých vrcholků kopřiv.

Kopřiva

Kopřivu není třeba vůbec představovat, je však známá 

především jako otravný plevel. Kopřiva ale není pouze plevel, je také léčivou bylinkou.

Během března a počátkem dubna můžeme sbírat mladé listy kopřivy. Najdeme v nich vitamín C, vitamíny skupiny B, chlorofyl, třísloviny, vápník, železo, hořčík, draslík, fosfor, bílkoviny a další zdraví prospěšné látky.  Kopřiva patří mezi bylinky se silnými detoxikačními účinky. Disponuje také antirevmatickými, antiseptickými i antivirovými účinky. Čaj z listů kopřiv je účinným prostředkem proti kašli. Kopřiva rovněž snižuje hladinu glukózy v krvi, což ocení diabetici.  Čaj z listů kopřiv nám může posloužit k detoxikaci těla i oživení metabolismu. Připravíme jej zalitím dvou lžiček pokrájených kopřiv 250 ml vody. Směs necháme přejít varem, potom ji odstavíme a  zhruba 10 minut louhujeme. Scedíme a popíjíme.

Účinným pomocníkem proti jarní únavě je šťáva z mladých vrcholků kopřiv. 

Vrcholky mladých kopřiv omyjeme a rozmixujeme. Šťávu přecedíme, dochutíme šťávou z citronu a zředíme vodou v poměru 1:1. Získáme osvěžující nápoj, plný zdraví prospěšnými látkami.  Mladé listy kopřivy můžeme použít také v kuchyni nejen do nádivek, ale také do noků, těstovin, omelet či bramboráků. Mladé listy se hodí také do zeleninových salátů. Chceme-li konzumovat syrové lístky kopřivy, je třeba nejprve je spařit.

 Spaření totiž zneškodní jejich žahavé chloupky.

Mladé listy kopřivy můžeme použít všude tam, kde používáme špenát, dokonce si z nich můžeme připravit chutnou polévku.  Kopřiva má své využití i v kosmetice. Odvar z listů kopřiv vrací nejen lesk tmavým vlasům a dává tmavší barvu světlejším vlasům. Může nám pomoci také proti padání vlasů. Jako prostředek proti padání vlasů nám může posloužit také tinktura z kopřiv.

Tinkturu připravíme zalitím dvou polévkových lžic čerstvých listů kopřivy 5 polévkovými lžícemi lihu. Směs postavíme na jeden až dva týdny v uzavřené nádobě na slunné místo. Potom přecedíme, zředíme 250 ml převařené vody a masírujeme jí pokožku hlavy.

Sirup a čajová směs proti kašli a chrapotu z podběle. Při zdlouhavém kašli a chrapotu by se měl častěji pít během dne horký čaj z podbělu oslazený medem.

Tussilago farfara

Včely a hmyz na jaře nacházejí svou první potravu 

Roste pouze v hlinité a  jílovité půdě, je, dá se říci, znakem této půdy.
Jsou to květy, které si můžeme  nasbírat do zásoby na zimu. Můžeme je používat s nejlepším úspěchem pro  jejich schopnost uvolňovat hleny a pro jejich protizánětlivé účinky, zejména  při zánětu průdušek (bronchitidě), kataru hrtanu a hrdla, astmatu, při zápalech pohrudnice (pleuritidě) dokonce i při začínající tuberkulóze plic.
Při  zdlouhavém kašli a chrapotu by se měl častěji pít během dne horký čaj z podbělu oslazený medem.
Později v květnu vyrůstají listy, které jsou  navrchu zelené, na spodní straně stříbřitě bílé. Používáme je na přípravu polévek a jarních salátů, protože  obsahují vitamín C. Jelikož listy obsahují více účinných látek než květy, sbíráme je také, abychom mohli  připravit čaj ze směsi květů a listů.

 Čerstvé umyté listy, rozmělněné na kaši a přiložené na prsa, pomáhají při  každém těžkém onemocnění plic, při růži (rosacea) , při poranění tkání doprovázeném modročervenými otoky,   dokonce i při zánětu hlenových váčků. Léčivé účinky těchto obkladů z kaše jsou obdivuhodné.  Obklady ze silného odvaru listů podbělu se používají proti skrofulózním vředům. Při chronickém zánětu  průdušek (chronické bronchitidě) , provázeném opakujícím se záchvatem, obtížích při dýchání (záduše) ,mají se vícekrát během dne vdechovat páry z podbělu, a to z květů i listů. V krátkém čase se dostaví velká  úleva.
Oteklé nohy bychom měli častěji koupat v záparu z listů podbělu.

Z listů podbělu můžeme  připravit i sirup, který se osvědčil při chorobách plic a průduškových katarech (bronchiálních katarech).

 Do hliněného hrnce nebo do sklenice od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu přírodního cukru,   necháme usadit a postupně doplňujeme, až je nádoba plná. Potom dobře zavážeme dvěma či třemi  vrstvami silného pergamenu nebo celofánu a postavíme v zahradě na chráněném místě do jámy v zemi.   Na to položíme desku a celé zasypeme zeminou. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi  týdnech hrnec či sklenici vykopeme a získáme sirup, který jednou či dvakrát převaříme. Vychladlý sirup  plníme do malých sklenic se širokým hrdlem. Tento sirup nás nejlépe ochraňuje v zimě a v době chřipek. Užíváme ho po lžičkách.

Těm, kdo trpí astmatem, mají trvalé poškození průdušek (bronchů) a těžkosti po kouření,

vynikajícím  způsobem poslouží na jaře dvě až tři lžičky čerstvě vytlačené šťávy z listů, kterou pijeme v masovém  vývaru anebo v teplém mléce. Při zánětu žil si můžeme vyrobit z čerstvých rozmělněných listů a čerstvé  smetany mast, kterou natíráme na zanícené místo a zlehka ovážeme ručníkem. Čerstvě vytlačená šťáva z  listů podbělu, nakapaná do ucha, pomáhá při bolestech v uchu.

Chceme-li mít čaj, který uvolňuje hleny při kašli (odhlenění) , pak smícháme rovným dílem květ a list podbělu,   květ divizny, nať plicníku lékařského a listy jitrocele. Z této směsi spaříme dvě čajové lžičky v 1/4 litru  vody. Denně vypijeme po doušcích 3 šálky teplého čaje přislazeného medem.

Jaro je tady. Podběl lékařský.Tussilago farfara - Příroda čaruje. Léčivé rostliny.

První jarní podběl lékařský

Podběl lékařský má dezinfekční a protizánětlivé účinky. 

Používá se při zánětech horních cest dýchacích k lepšímu odkašlávání a k potlačení zánětů. Užívá se v nálevu, samotný nebo v čajových směsích.
Čerstvé lístky z odvaru se přikládají na spáleniny, oteklé a bolavé klouby a na špatně hojící se vředy. Má mírný močopudný a antiastmatický účinek. Lidové léčitelství doporučuje obklady z jeho výluhu na záněty žil a obtížně se hojící rány.  Podběl se nedoporučuje vzhledem k obsahu pyrolizidinových alkaloidů k dlouhodobému užívání, ačkoliv je jejich obsah velmi malý a rapidně se snižuje sušením. Samostatně podávaný také není vhodný pro děti a těhotné a kojící ženy.

  Příprava čaje

 Jedna čajová lžička květů a řezaných lístků se dá do čtvrt litru vody. A necháme projít varem, 16 minut vyluhujeme. Pak scedíme. Pijeme pomalu, 1-2 hrníčky denně. Čaj nelze užívat trvale.

Plicník lékařský usnadňuje vykašlávání pomáhá léčbě onemocnění horních cest dýchacích spojených se silným zahleněním působí močopudně působí proti průjmu zvyšuje krevní srážlivost, pomáhá při žaludečním krvácení

Plicník lékařský

Plicník lékařský najdeme na stinných místech a v listnatých lesích, pěstuje se pro okrasu také na zahrádkách.

Květy se zvonkovitými kalichy mají barvu od červené po fialovou a listy této rostliny mají často světlé skvrny.

Rostlina kvete od dubna do května, tehdy také probíhá sběr. Stejně jako plicník lékařský, také plicník tmavý obsahuje léčivé látky především ve spodních listech, nebo v kvetoucí nati. Mezi tyto látky patří například saponiny, třísloviny a slizy.

Využití plicníku lékařského

Mladé listy plicníku se mohou používat jako přísady do polévek, nebo salátů. Pro farmaceutické účinky se však využívá především ve formě nálevu (čaje), nebo jako obklad.

Vnitřní užití

• usnadňuje vykašlávání
• pomáhá  léčbě onemocnění horních cest dýchacích spojených se silným zahleněním
• působí močopudně
• působí proti průjmu
• zvyšuje krevní srážlivost, pomáhá při žaludečním krvácení

Vnější užití

• působí hojivě (například na hemeroidy, tržné a řezné rány)

Vzhledem k obsahu alkaloidů by užívání plicníku nemělo být dlouhodobé, stejně tak se nedoporučuje užívat jej těhotným a kojícím ženám a malým dětem.

Plicník sbíráme koncem dubna a začátkem května.
Uřezáváme celou kvetoucí nať
Suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C.
Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.
Plicník obsahuje kyselinu křemičitou (asi 4%), slizové látky, saponiny, vitamín C, třísloviny (asi 10%), allantoin, fytosterin, cukry, cerylalkohol, pyrolizidinové alkaloidy a minerální látky (zejména vápenaté soli).
 
Použití:

• protizánětlivý
• usnadňuje vykašlávání
• regeneruje a hojí sliznice dýchacích cest
• pomáhá při astmatu
• při zápalech plic
• při vykašlávání krve
• působí mírně svíravě
• zevně se používá na krvácející hemoroidy
• regeneruje sliznice po otravách jídlem či chemikáliemi

Plicník obsahuje alkaloidy, proto se nedoporučuje dlouhodobé používání.

Sedmikráska chudobka. Přestože lze květy sedmikrásky sbírat od jara do podzimu, bylinkáři je nejraději sbírají spolu s mladými listy časně zjara.

Sedmikráska

Sedmikráska chudobka

Tato známá, nenápadná květinka je ohlašovatelkou jara. Sedmikráska kvete od časného jara do pozdního podzimu.

Není nijak vzácná, najdeme ji na loukách, na okrajích cest i v zahrádkách, kde roste jako plevel.  Naši předci však velice dobře znali účinky této nenápadné bylinky, kterou dnes už jako bylinku sbírá jen málokdo. Třísloviny, hořčiny, saponiny, vitamín C a minerální látky obsažené v sedmikrásce působí velice příznivě na naše zdraví.

Sedmikráska nám může pomoci při nachlazení, kašli, bolestech zubů, poruchách trávení, otocích, kožních nemocech či nehojících se ranách.

Patří také mezi bylinky, které nám dokáží pročistit tělo.  Příznivý vliv na naše zdraví mají nejen květy sedmikrásky, ale i listy, které jsou vhodnou ozdobou jarních salátů.  Přestože lze květy sedmikrásky sbírat od jara do podzimu, bylinkáři je nejraději sbírají spolu s mladými listy časně zjara. V tomto období mají totiž nejsilnější blahodárné účinky na naše zdraví.  Zalitím jedné čajové lžičky čerstvých květů a listů 250 ml vroucí vody si připravíme jarní detoxikační čaj, který naše tělo pročistí po zimním období. Připravený čaj necháme deset minut louhovat, přecedíme a pomalu teplý popíjíme.

  Kdo nemá rád neslazený čaj, může si ho osladit lžičkou medu. Tento čaj je vhodné popíjet i několikrát denně.

Bříza bělokorá. Její listy jsou díky močopudným účinkům součástí mnoha bylinných i čajových urologických směsí.

Bříza bělokorá a kříž

Bříza bělokorá 

Štíhlý kmen s bílou kůrou a elegantní tvar koruny břízy bělokoré je nezaměnitelný. Břízu najdeme na pasekách, ve smíšených lesích, blízko potoků i rybníčků. Její listy jsou díky močopudným účinkům součástí mnoha bylinných i čajových urologických směsí.  Listy břízy bělokoré pomáhají při léčbě zánětlivých onemocněních ledvin, podporují uvolňování, rozpuštění a vylučování ledvinových i močových kamenů.

 Používají se také jako podpůrný prostředek k léčbě kloubních onemocnění jako je artróza a revma. Odvar nebo čaj z listů břízy bělokoré totiž disponuje schopností zbavovat naše tělo škodlivých usazenin a zmírňuje otoky kloubů.  Listy břízy patří mezi bylinky se silnými detoxikačními účinky. Pročistí naše tělo, podpoří kvalitu naší pleti a zbaví nás akné.  Čaj z listů břízy podpoří naše hubnutí nejen tím, že nám pročistí tělo. Listy břízy totiž stimulují činnost jater a slinivky břišní, čímž podporují odbourávání tukových zásob.  Odvarem z březových listů si můžeme také umývat vlasy. Podpoříme tím jejich kvalitu. Pravidelné mytí vlasů v odvaru z březových listů posiluje vlasové kořínky. Odvar je vhodný pro všechny typy i barvy vlasů.  Listy břízy si můžeme koupit sušené, avšak nejúčinnější je sběr prvních listů, které raší v březnu. 

 Detoxikační čaj podporující odbourávání tukových zásob připravíme zalitím dvou polévkových lžic březových listů 250 ml vroucí vody. Směs necháme asi 15 minut louhovat a potom scedíme. Popíjíme třikrát denně vlažný čaj po dobu tří týdnů.

Léčivá příroda v Česku. Černý bez je součástí naší přírody a je významnou bylinkou i zdrojem kosmatic pro šikovné kuchařky...roste jen na skok u chalupy

Selská lékárna: "Bez černý (Sambucus nigra L.)

Bezinky

Příprava čaje
2 čajové lžičky květu černého bezu dáme do šálku a zalijeme vařící vodou. Nemusíme doslazovat, protože čaj má přirozeně nasládlou chuť.

Chladný čaj – žaludeční nevolnost. kolika a střevní kolika, žaludeční křeče,plynatost, podrážděný žlučník a kolika, migrény, bolestivá menstruace

Vlažný odvar (var 2 min) – neslazený na zácpu, vysoký tlak,močopudný, prostata, vodnatelnost, ledvinové kameny, kloktadlo (je silnější než heřmánek - krvácení z dásně po vytržení zubu, afty, zánět dásně).
Teplý odvar – chrapot, bolest v krku, obtížné kašlání, afty.
Listy (nálev) – dodávají vápník, stejně jako sedmikráska
Bezinkový ocet: na unavené svaly po námaze 1 – 2 květenství naložit do 1 l klasického octa, nechat stát po 14 dní na sluníčku mezi 11 a 12 hod."

Bezinková šťáva a další....

Pokračujte kliknutím do odkazu tady!

Bělotrn modrý

Bělotrn modrý

Bělotrn modrý (Echinops ritro)

 – též označovaný jako kulatý bodlák – roste velmi dobře na rumištích, v příkopech, smetištích, ale velmi dekorativní je i v zahradě, třeba v trvalkových záhonech.
Rostlina dosahuje výšky asi 1,2 m. Je vzpřímená a vytváří ostnité nachově modré kulovité květenství, které vykvétá na vrcholu stříbřitých lodyh. Výrazně členěné listy jsou na spodní straně chlupaté. Na sklonku léta bývají listy bohužel velmi často poškozovány hmyzem a rostlina tak poměrně brzy získává podzimní vzhled. Ozdobné květenství si však bělotrn ponechává přes celou zimu.
Bělotrn je velmi vhodný pro sušení, kulaté bodláky se hodí do všech druhů větších vazeb a často se s ním přizdobují třeba dušičkové dekorace.
Bodláky je možné i barvit, nejčastěji je ve vazbách najdeme zlacené.

 - Rostlina je nenáročná na půdu a pro dobré kvetení vyžaduje slunce, případně polostín.
 - Rostliny se množí semeny nebo dělením trsů.
 - Semena vyséváme v březnu, mladé rostliny pak po jedné vysazujeme na stanoviště koncem května.

Bělotrn modrý a bělotrn kulatohlavý (latinsky echinops ritro, echinops sphaerocephalus) léčí neuralgie, obrny, oční potíže, kardiotonikum. Bělotrn modrý je trvalka - bodlák namodralé barvy s přímou bílou plstnatou, rýhovanou lodyhou a s podlouhlými lyrovitými listy, na kterých jsou jemné ostnovité chlupy.

Bělotrn kulatohlavý Echinops sphaerocephalus
Lidové názvy: ježibaba, bílý trn, římský trn, vlašský trn
Čeleď: hvězdnicovité


Bělotrn kulatohlavý je trvalkou s dekorativním vzhledem zajímavého bodláku. Dorůstá do výšky 0,5 - 2 m. Má silnou, čtyřhrannou lodyhu a tuhé listy lyrovitého tvaru. Listy jsou z horní strany tmavě zelené, pýřité, ze spodní strany šedobílé, s plstnatými chlupy, na okrajích jsou řídce ostnaté.
Bělotrn kulatohlavý je atraktivním bodlákem typickým svými květy. Jednokvěté úbory vytvářejí kulovité hlávky o průměru 5 - 8 cm. Trubkovité květy bělotrnu kulatohlavého mají šedivou barvu. Bělotrn kvete od července do srpna. Plodem je hedvábná, žlutohnědá nažka s chmýrem.
Pozoruhodné květy, které se sušené nezřídka využívají také ve floristice, daly bodláku jméno. Jeho latinský rodový název pochází z řeckých slov ,,echinos" - v překladu ,,ježek" a ,,ops" - ,,podoba".

Bělotrn pochází ze stepních a polopouštních oblastí Malé Asie, střední Asie a jižní Evropy. Postupně však zplaněl i u nás. Najdeme ho v teplejších polohách Česka, také jako medonosnou nebo dekorativní rostlinu v zahradách. Na pěstování není náročný.
Bělotrn roste na teplých a suchých místech, vyhovuje mu kyprá, písčitá hlína s dostatkem živin. Lze ho spatřit v křovinách, suchých příkopech, podél cest, na stráních, v uzavřených lomech nebo také v blízkosti vinic.

V léčitelství se bělotrn využívá především pro obsah alkaloidu echinopsinu (jeho účinky jsou obdobné jako účinky jedovatého strychninu). Vedle toho obsahuje i mastné oleje, hořčiny, glykosidy aj.
Jako droga slouží zejména semena bělotrnu, která se sbírají po plném dozrání na konci léta. Vzhledem k tomu, že při předávkování hrozí vážné nebezpečí, se však doporučují užívat jen předpřipravené tinktury z bělotrnu. Pro vnější použití se uplatňují nejenom semena, ale celá rostlina.

Léčivé účinky bělotrnu

- podporuje vedení nervových vláken, včetně míšních nervů
- obnovuje činnost nervových a mozkových center
- je užitečný při zánětech a poruchách nervů
- je prospěšný při obrnách, svalových atrofiích nebo po úrazech
- pomáhá udržet svalovou hmotu a svalovou hybnost
- mírní bolesti nervového původu
- ulevuje od bolestí hlavy- zklidňuje podrážděné nervy
- je prospěšný při problémech se sluchem
- pomáhá při Alzheimerově a Parkinsonově nemoci- stimuluje činnost srdečního svalu
- zevně léčí kožní záněty

Bělotrn se podává zejména jako tinktura z čerstvých drcených semen, příp. jako tinktura z pupenů, užívá se cca 20 - 40 kapek 2 - 4x denně. Domácí příprava tinktury však není vhodná, protože se nedá dost dobře odhadnout obsah účinných látek a tedy ani dávkování. Bělotrn je přitom třeba užívat s obezřetností. Podává se vždy jen v malých dávkách, kdy stimuluje činnost srdce. Ve velkých dávkách může vést až ke křečím srdečního svalu. Nadměrné množství drogy může vyvolat také podráždění střev.

V lékařství se aplikuje také injekčně - jako roztok nitrátu echinopsinu. Někteří bylinkáři připravují semena bělotrnu i v podobě čajového nálevu.
Bělotrn se rozhodně nedoporučuje podávat spolu s léky podporujícími činnost srdce. Pro jeho výrazné účinky ho také nelze kombinovat s jinými bylinami.
Existuje přes stovku druhů bělotrnu. U nás se setkáváme také s bělotrnem modrým, který se pěstuje pro nezvyklou ocelově modrou barvu květů. Má obdobné léčivé působení jako bělotrn kulatohlavý.

Odvar ze semínek bělotrnu, příp. odvar z celé nadzemní části rostliny nachází vnější využití. Slouží k omývání nebo obkladům zanícené kůže. Lze ho použít i pro koupele při kožních zánětech. Bělotrn pomáhá také při léčbě ekzémů a lupénky.

Léčivky v přírodě. Echinacea purpurea stimuluje imunitu, tvorbu leukocytů, aktivují fagocytózu, podporují činnost sleziny. Je účinná na chřipky, nachlazení, infekce horních cest dýchacích, na virózy, na nemoce močového ústrojí, má antibiotické a detoxikační účinky.

Echinacea purpurea 

TŘAPATKA NACHOVÁ
Echinacea purpurea 

Od Mého dětství zdobily třapatky každou zahrádku, ráda jsem se na ně dívala, jednak pro nevšední barvu a hlavně proto, že květy byly celé léto obsypány hejny pestrobarevnými motýly....
Ani mne nenapadlo, že její domovina je u modrých indiánů a už vůbec mne nenapadlo, že se jedná o úžasnou léčivku.

Třapatka má svůj původ u prérijních indiánů, jejichž šamani tajemství používání této rostliny nikdy neprozradily.
První zmínka o používání je z roku 1739, kdy byla s úspěchem používána při léčbě koní. Zázračně hojila odřeniny a rány způsobené sedlem.

V roce 1852 se třapatka objevuje v americkém lékopise, kdy byla popsána úspěšná léčba syfilidy kořenem.
Již v roce 1887 se začínají vyrábět echinaceové kapky. Třapatka se stala v té době nejpoužívanější bylinou v USA.
Evropa poznala třapatku teprve před 300 lety, ne však jako léčivku, ale jako okrasnou květinu.
Třapatka je vytrvalá bylina, dosahuje výšky 1-1,2m a má mnohočetný kořen. Roste v prériích, houštích otevřených lesích v Louisiane, na severu Ohia, na východě Oklahomy a Texasu.
U nás se jí dobře daří v zahradách, rostlina má ráda lehčí humózní půdu s dostatkem vláhy a vápníku.
Roste jak na slunci, tak i v polostínu.
Dobře se množí semeny i odnožemi.
Kořeny obsahují celou řadu cenných látek – glykosid echinakosin, silice, pryskyřice, inulin, pontosany, vyšší mastné kyseliny, seskviterpenické alkoholy, hořčiny, slizy, třísloviny, fytosteroly, minerální látky – hořčík, fosfor, vápník, draslík, železo, selen, zinek, provitamín A, vitamíny skup B.
Květy jsou méně účinné než kořeny.

Účinky:
Vnitřně – stimulují imunitu, podporují tvorbu leukocytů, aktivují fagocytózu, podporují činnost sleziny.
Echinacea je účinná na chřipky, nachlazení, infekce horních cest dýchacích, na virózy, na nemoce močového ústrojí, má antibiotické a detoxikační účinky.
Echinacea příznivě ovlivňuje zažívací trakt, působí na žaludeční vředy, gastritidy, gynekologické problémy, ale i v oblasti léčby hemoroidů, křečových žil, bércových vředů.
Šťáva z čerstvých květů zvyšuje srážlivost krve.
Zevně: na kožní problémy ve formě masti na lupenku, ekzémy, špatně se hojící a hnisavé rány, proleženiny.

Užití: nejjednodušší je používání kořene ve formě tinktury.
Příprava: Kořeny nakrájené na co nejmenší kousíčky zalít 60% lihem a za občasného protřepání nechat 6 týdnů luhovat.
Poté přefiltrovat, naředit čištěnou vodou na 40% a nalít do tmavé lahvičky.
Preventivně se užívá 3x denně 20kapek, akutně s nastupující chorobou zvýšit dávku na 3x 50 kapek.
Bylinka ve formě čaje je téměř neúčinná.

Lenka, Bylinky pro radost

Dívka s diviznou. Divizna malokvětá na hrázi. Sušené listy a květy jsou prospěšné především pro dýchací ústrojí, a to při zánětu průdušek, plic, pohrudnice a senné rýmě.

Víla s diviznou  (by pavel kysela)

Divizna malokvětá, dvouletá rostlina z čeledi krtičníkovitých. Dorůstá do výšky až 2 metrů. Její kořen je bílý a vřetenovitý. V prvním roce vyroste přízemní růžice, v druhém statná okrouhlá lodyha, z níž vyrůstají velké a hustě plstnaté listy. Listy jsou střídavé a přisedlé a i s lodyhou porostlé jemnými chloupky.
Květy má velké, nálevkovité a jasně žluté, rostoucí do vrcholového lichohroznu. Květy velmi sladce voní. Plodem je tobolka. Sušené listy a květy jsou prospěšné především pro dýchací ústrojí, a to při zánětu průdušek, plic, pohrudnice a senné rýmě. 

Mast se může využít na otoky, odřeniny či popáleniny.

Stanoviště: Nejlépe prosluněné stanoviště s dobře propustnou vápenatou půdou. Nejčastěji se vyskytuje na slunných náspech, sutích, podél cest, na kamenitých stráních, pustých místech, v lomech, na železničních náspech, podél lesů, na hrázích

Výskyt: Výskyt je po celé Evropě až na nejsevernější oblasti, severní Afriku a Asii. Po celé ČR hojně až roztroušeně.  Období květu: Kvete od června do září.

Křen selský a co o něm víme. Byl jsem také překvapen jakou má sílu, co se o něm ví a my ho používáme jen k ovaru!

Křen selský

Křen selský (latinsky armoracia rusticana, cochlearia armoracia)

- dříve býval křen běžnou součástí jídelníčku, i když si lidé asi nebyli vědomi jeho úžasných léčivých účinků. Pěstoval se na každé zahrádce a byl jednou z mála možností, jak vyrobit pikantní pokrm, protože pálivé papričky a hořčice byly spíš výsadou dalekých teplých krajů nebo honosných tabulí bohatých. Dnes většina lidí při dochucování jídla dává přednost právě hořčici a různým křenovým „konzervám" nebo dokonce kečupu před čerstvě strouhaným křenem.

Léčivé účinky křenu:
Obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, E, provitamín A a téměř neuvěřitelné množství minerálních látek, především hořčík, vápník, draslík, železo, fosfor, síru, měď, zinek, chrom. Pro své antivirové a antibakteriální účinky se využívá při chřipce, nachlazení, angíně a zánětu mandlí. Velmi účinně odhleňuje průdušky, léčí chrapot a mírní kašel, povzbuzuje k činnosti žlázy s vnitřní sekrecí a upravuje hormonální systém, detoxikuje játra a rozpouští žlučové kaménky.
Povzbuzuje trávení, čistí střeva a pomáhá obnovovat střevní mikroflóru. Preventivně chrání před rakovinou trávicího ústrojí. Je velmi vhodný v rekonvalescenci po dlouhých nemocech, při sedavém způsobu života, v geriatrii (u seniorů) a používá se i k harmonizaci střevního traktu po antibiotikách, kdy dokáže doslova nastartovat správné trávení a upravit střevní mikroflóru, což přispívá ke zlepšení vstřebávání živin a celkové tonizaci celého těla. Zevně se používají „křenové placky" na revmatické a neuralgické bolesti (bolesti kloubů, ischias, ústřel), nebo na omrzliny, ve kterých dokáže znovu rozproudit krevní oběh.

 Sirup z křenu, křenový sirup:
 obvykle se uvádí recepty na sirup s cukrem - oloupaný křen nastrouháme a v misce zasypeme cukrem, ve chvíli, kdy se utvoří šťáva, užíváme po lžičkách při kašli. Tento sirup asi bude vhodnější pro malé děti, protože má jemnější chuť, ale u větších dětí a dospělých dávám přednost variantě čerstvého křenu s medem. Nastrouháme křen, přidáme stejné množství medu, promícháme a uchováme v uzavřené nádobě v lednici. Užíváme 3x denně kávovou lžičku při chřipce, nachlazení a zahlenění, je to ale i výborné tonikum v rekonvalescenci, v geriatrii nebo při sedavém způsobu života.

Směs na chrapot z křenu, medu a žloutku:
připravíme ji z jedné lžičky křenu, jedné lžičky medu a vmícháme vaječný žloutek. Užíváme po kávových lžičkách každou hodinu až do vymizení potíží.

Křenové víno je vynikající (a docela chutný) způsob na rozpouštění žlučových kaménků. Strouhaným křenem zaplníme cca 1/5 litrové láhve, doplníme červeným vínem a necháme 10 dní za každodenního protřepání vyluhovat. Slijeme a užíváme první 3 dny kávovou lžičku 3x denně, při dobré snášenlivosti zvýšíme na polévkovou lžíci 3x denně. Doba léčby je minimálně 30 dnů.

 Křenová placka - smícháme 3 díly křenu, 5 dílů mouky, 1 díl sádla, natřeme na plátno a přes plátno (ne na holou kůži) přiložíme na postižené místo. Necháme působit pouze 15-30 minut. Křen silně dráždí kůži i nervová zakončení, uvolňuje „zablokované" nervy při ischiasu a dalších neuralgiích, zvyšuje prokrvení a tím mírní bolesti kloubů. Nesmí se ale nanášet přímo na pokožku, mohly by se objevit puchýře a vyrážky.

Čekanka má modrý květ a kvete od července do října a najdeme ji kolem cest, silnic, u lesů, na lukách i stráních.

Čekanka

ČEKANKA

Letní bylinka, milující sucho, vysoká až 1m zaujme kolemjdoucího svou nádherně modrou barvou.

Odstíny květů se mohou lišit od bílého zbarvení až po světle růžovou.

Čekanka kvete od července do října a najdeme ji kolem cest, silnic, u lesů, na lukách i stráních.

Název čekanka je prý od dob, kdy modrooké dívky smutně očekávaly, až se jim milý vrátí z vojny.
Čekanka bývala vždy velice cennou léčivou bylinou.
Z čekanky sbíráme za pozdního odpoledne květy.
Největší léčivou sílu má ovšem kořen, dorůstající délky až 30cm – který sbíráme brzy na jaře nebo na podzim.
Kořen řádně umyjeme, nařežeme na kousky a sušíme na dobře větraném místě nebo při umělé teplotě do 50 °C.

Kořen čekanky obsahuje inulin – který funguje jako sladidlo /je o 30% silnější než sacharóza, rozpouští se v teplé vodě/, glykosidickou hořčinu intybin, silici, cholin, třísloviny, argidin, slizy, manit, a minerální látky.

Působení:
- Podporuje chuť k jídlu
- Působí močopudně, na močové kaménky, ledvinové
kaménky, žlučové kaménky
- Na záněty močových cest
- Na záněty v zažívacím traktu, játra, žlučník
- Podporuje činnost srdce
- Květ na záněty spojivek
- Na onemocnění sleziny

Z nastrouhaného, praženého kořene čekanky se připravují nápoje jako náhražka kávy - cikorka

Zdroj: sociální sítě FB

Kalisie voňavá (Callisia fragrans) Pěstování Je to rostlina rostoucí v tropech a subtropech, která má ráda teplo a vlhko. Její domovinou je Střední a Jižní Amerika, Tichomoří a Austrálie. U nás se pěstuje jako pokojová rostlina.

Kalisie

Uvěřit se tomu nechce, ale tato rostlinka má sílu. Léčivou.
Jak to ověřit?
Jak to vyzkoušet?

Kalisie - léčivé účinky na jednotlivé choroby:

Alergie
Alkoholová a nikotinová závislost
Alzheimerova nemoc
Astma
Bakteriální a virová onemocnění
Bolesti hlavy, migrény
Celkový pocit pohody
Crohnova choroba
Diabetes mellitus - cukrovka
Endokrinní systém, štítná žIáza
Hojení ran a spálenin
Kloubní bolesti, osteochondróza (záněty a poškození)
Konečník, lymfatické cesty
Ledviny a močové cesty, močový měchýř
Mykotická onemocnění
Omlazování buněk a zpomalování stárnutí
Parkinsonova choroba
Podpora srdce, cévního a žilního systému
Poruchy vidění při šedém a zeleném zákalu
Profylaxe aterosklerózy
Rakovina všech druhů
Regulace průjmů, zácpy, zánět střev, kolitida
Revmatoidní artritidy, odstranění bolestivosti kloubů a páteře
Slinivka - pankreatitida
Snížení hladiny krevního cukru a zvýšení účinnosti inzulínu
Snížení vysokého tlaku
Syndrom chronické únavy
Záněty pokožky, akné, detnatózy
Záněty žaludku, dvanáctníku, slinivky a sleziny

Kalisie voňavá (Callisia fragrans)

Pěstování:
Je to rostlina rostoucí v tropech a subtropech, která má ráda teplo a vlhko. Její domovinou je Střední a Jižní Amerika, Tichomoří a Austrálie. U nás se pěstuje jako pokojová rostlina,
která snáší pokles teplot až na 12 °C, takže ji přes léto můžeme vysadit i do zahrady do polostínu nebo do truhlíku na balkon. Velice snadno se rozmnožuje a snadno zakořeňuje, podobně jako její příbuzné rostliny, které všichni známe pod lidovým názvem Blázen, Voděnka, Podénka.
Ulomíme oddenek a necháme ho zakořenit ve vodě, kde ze spodní části řízku ponořeného do vodě se vytvoří za 2 až 3 týdny kořínky a potom rostlinu můžeme zasadit do květináče.

 Použijeme normální zahradnický substrát, který udržujeme stále vlhký a občas přihnojíme. Jedná se o rychle a bujně rostoucí druh, tyto její vlastnosti jsou pro naše léčitelské účely ideální.

Použití:
Nálev – jeden list ze starší rostliny natrháme na kousky, zalijeme litrem vroucí vody, necháme 24 hodin vyluhovat, slijeme do termosky nebo do porcelánové nádoby s víčkem. Užíváme 50 ml 3-4x denně hodinu před jídlem, ohřáté na tělesnou teplotu.

Tinktura – dělá se z kolének lodyhy. 30 kolének naložíme do 1 l lihu 60 %, necháme 14 dní vyluhovat v uzavřené nádobě, každý den protřepeme. Slijeme do sklenic. Užíváme 10-30 kapek v 30 ml vody 1-2x denně hodinu před jídlem po dobu jednoho měsíce, potom uděláme týdenní přestávku a ještě jednou opakujeme.


Poznámka: zdá se, že rostlinka je skoro na všechno. Vyzkoušeli jste? Je to bez záruky jako vždy u léčivých rostlin rozum do hrsti!!

Heřmánek pravý. Heřmánek ničí stafylokoky, streptokoky, je dobrým pomocníkem při angíně, zánětech hrtanu, ale pomůže i při chorobách močového měchýře.

HEŘMÁNEK PRAVÝ (Matricaria recutita)

Heřmánek pravý

Sbírají se květy za slunného počasí, nejlépe kolem oběda (na koupele lze použít i nať). 

Má protizánětlivé, hojivé účinky. zmírňuje křeče a je obecně prospěšná útrobám. Působí také potopudně a uvolňuje křeče. 

Heřmánek ničí stafylokoky, streptokoky, je dobrým pomocníkem při angíně, zánětech hrtanu, ale pomůže i při chorobách močového měchýře. Já na heřmánek nedám dopustit při žaludečních obtížích i kocovině .
Obsahuje především silici s chamazulenem, bisabolem, dále flavonoidy a další doprovodné látky.
Dnes jsem sbírala květy na heřmánkový olej. Jeho výroba je snadná.

 Do sklenice volně nandáte květy, a zalijete kvalitním olejem (olivový, konopný....dle vlastního výběru). Necháte pár týdnu vyluhovat na teplém místě, občas protřepete, poté slijete. Tento olej je vhodný na choroby kůže, oděrky, nebo jen tak na suchou pleť. 

A co je důležité, je vhodný i pro děti.
Příště vyrobím i mastičku, ale zatím jsem neměla tolik kvítků. Ta výborně léčí popáleniny, a hojící se rány. Eliminuje totiž tvorbu jizev. Koupele z heřmánku prospívají vlasům i pokožce.

Největší část květů suším na čaj.

Zdroj: sociální sítě bylinky jsou naše

Léčivé rostliny.Heřmánek jeho účinky podle komunity sociálních sítí.Heřmánkový čaj se používá po staletí v tradiční medicíně proti úzkosti, depresi, nespavosti, pro úlevu od bolesti, jako protizánětlivý a protiplísňový prostředek.

Heřmánkový čaj

Bylinky

Heřmánek je vysoce toxický pro buňky rakoviny prsu: U esenciální oleje z heřmánku bylo ve studii prokázáno, že zabíjí až 86% buněk karcinomu prsu spuštěním programované buněčné smrti.
Heřmánkový čaj se používá po staletí v tradiční medicíně proti úzkosti, depresi, nespavosti, pro úlevu od bolesti, jako protizánětlivý a protiplísňový prostředek (zabíjí kvasinky jako je Candida).
Nyní ale vědci zjišťují, že heřmánek může také pomoci v boji proti několika typům rakoviny, včetně rakoviny prostaty, rakoviny plic, leukémie a jiné.

Proč je heřmánkový čaj tak zdravý? je to způsobeno tím, že je velmi bohatým zdrojem silného protinádorového flavonoidu zvaného apigenin, jenž je jinak těžké získat z naší stravy (petržel, oregáno a celer jsou také dobré zdroje).

Jeden šálek heřmánkového čaje obsahuje asi 2 mg apigeninu, což je čtyřikrát více než průměrný denní příjem u evropských a amerických dospělých! A ano, tato úroveň může být rozdíl v riziku rakoviny.

Jedna studie v Řecku zjištila, že za každý další 0,5 mg apigeninu užitého ženami, jejich riziko rakoviny prsu kleslo o 17%.

Studie na lidech potvrzují, že heřmánek může zmírnit depresi, zlepšit spánek, a co je dost neuvěřitelné, způsobit pokles hladiny inzulínu, inzulínové rezistence, LDL cholesterolu a triglyceridů u dospělých s diabetem typu.

Poznámka: o heřmánku nelze pochybovat je prověřen staletím zkušeností našich babiček...ale odkaz na jakési studie na facebooku nehledejte!

Zdroj: sociální sítě (bylinky)

Léčivé rostliny.Kopřiva se používá při nemocech kloubů, při krvácení z dásní, chudokrevnosti (anémie). Dá se také používat v kuchyni jako špenát.

Kopřiva - ilustrační obrázek

Kopřiva dvoudomá je jedinečná léčivá rostlina s velmi širokými možnostmi využití.

 Používá se v léčitelství k léčbě mnoha nemocí (ve formě nálevu, odvaru z kořene, tinktury, oleje, šťávy z čerstvé rostliny nebo se i přímo přikládají čerstvé listy), skvělá je též jako kosmetický prostředek.

Kopřiva se používá při nemocech kloubů, při krvácení z dásní, chudokrevnosti (anémie). Dá se také používat v kuchyni jako špenát. Kopřiva neobsahuje kyselinu šťavelovou, pro kterou je špenát při některých onemocněních a poruchách nevhodný. Nejvhodnější pro využití v kuchyni jsou mladé rostliny sbírané brzy na jaře.

 Dále se Kopřiva dvoudomá může používat při onemocnění bronchitidou, cukrovkou, akné, nežidech a vyrážce. Kopřiva dvoudomá též podporuje tvorbu mateřského mléka.

Květy na louce před posečením. Léto se blíží. Poznáte o kterou kvetoucí rostlinku jde?

Rozkvetlá louka a modré květenství neznáme?

Zběhovec je vytrvalá bylinka, kterou můžeme bez problémů vysadit do bylinkového záhonu. 

Přežívá teploty i pod -25 stupňů. Je velmi dekorativní i pro svůj vzhled - tmavohnědozelené listy mimořádně vyniknou ve společnosti jiných světlých rostlin. Také velmi krásně kvete modrofialovým květem, který přitahuje včelky.
Použití:
Zběhovec pomáhá při zánětlivých onemocněních dýchacích cest, astmatu, proti kašli a chrapotu, a také při bronchitidě. Je to jedna z mála bylin, která pomáhá při ztrátě hlasu způsobené zánětem hlasivek, nebo silným prochladnutím. Bylinka podporuje tvorbu žluči, zlepšuje trávení a léčí zatvrdlá játra. Droga také mírně snižuje krevní tlak, mírně uklidňuje, je mírným antirevmatikem. Používá se zevně ve formě mastí nebo koupelí na podlitiny či jiná zranění končetin.
Podává se nejčastěji ve formě nálevu, 2x až 4x denně.

Obsahuje třísloviny, barviva, hořčiny, organické kyseliny, minerální látky, taninové substance, éterické oleje, kaučuk a organické soli. Zběhovec nemá žádné vedlejší účinky, proto jej můžeme užívat bez omezení.

Ze zběhovce, medu a kamence se také vyráběla tinktura pomáhající při bolestech úst. Léčivý je i nálev ze sušených listů, snižuje krevní tlak a zastavuje vnitřní krvácení.

Kvetoucí léčivky v červnu a jejich léčivé účinky.

Divizna velkokvětá

 V červnu se dá sbírat hodně zajímavých bylinek:

Borůvka brusnice - listy - na zánět moč. měchýře, podp. léčbu cukrovky a kožní vyrážky
Bříza bělokorá - listy (mladé) - močopudný prostředek, při dně a revmatismu
Bez černý - květ - nachlazení, horečnaté onemocnění dýchacích cest, nadýmání
Divizna velkokvětá - květ - kašel, zánět průdušek, zahlenění, chrapot
Heřmánek pravý - květ - průjmy, záněty moč. cest, potopudný prostředek, rány, vyrážky, kloktadlo pro nemoci dutiny ústní
Hluchavka bílá - květ - nepravidelná menstruace a výtok, při nepravidelné stolici
Jahodník obecný - list - nemoci ledvin a ledvinové kameny, hemeroidy a zápach z úst
Kontryhel obecný - nať - při sliné menstruaci, přechodové potíže, výplach nosu při silné rýmě nebo krvácení z nosní sliznice
Kopřiva dvoudomá palčivá - list - močopudný prostředek, při revmatismu, otoky, podpůrná léčba cukrovky, choroby jater a žlučníku, očistná kůra
Lípa velkolistá srdčitá, malolistá - květ - horečnatá onemocnění z nachlazení, ledviny, močový měchýř, migrény
Líska obecná - list - na kožní vyrážky a hemeroidy - koupele, zastavuje krvácení Lnice květel - nať - nemoci dýchacích cest, kožní vyrážky, vředy, hemeroidy

Keř hlohu patří mezi léčivky.Zklidňuje nervovou soustavu a pomáhá i při migrénách a nespavosti.Hloh obecný.

Hloh obecný - květy.

Hloh obecný – bylinka na srdíčko a tlak.

 
V sobotu jsem natrhal a naložil dvě sklenice na tinkturu. Hloh je bylinka, která příznivě snižuje tlak, mírně působí na hormonální i nervový systém.

Návod na výrobu tinktury:

sbíráme čerstvé květy i s listy, vložíme do sklenice se závitem a zalijeme 60% alkoholem.
Necháme 3 týdny louhovat, poté slijeme.
Užívá se 2x denně 20 kapek

Bylinku lze usušit a použít ji do čaje na snižování tlaku.

Hloh list a květ 20g
srdečník 10g
kopretina řimbaba 10g
řebříček 15g
levandule 15g
čaj popíjíme 3x denně po dobu 1 měsíce, poté uděláme 10 dní pauzu a zopakujeme.

Keř hlohu patří mezi léčivky, u nás se vyskytuje cca 13 druhů hlohu, nejrozšířenější je hloh obecný.
Najdeme ho na stráních, v parcích, zahradách, na okrajích luk.

V květnu se sbírají květy s listy, později i plody.
Při sběru se buď odštipují celé trsíky květů, nebo se sbírá květ spolu s listy.
Bylinka obsahuje vitamíny A a B, aminopuriny, které se používají k regulaci krevního oběhu, karoteny, třísloviny, flavonoidy, saponiny a triterpenické kyseliny.

Hloh se používá na léčení srdečních potíží a problémy s krevním oběhem. Stimuluje prokrvení srdečního svalu, zlepšuje průchodnost cév a tepen, zlepšuje prokrvení celého těla, snižuje vysoký krevní tlak, pomáhá při arytmiích a angině pectoris.

Zklidňuje nervovou soustavu a pomáhá i při migrénách a nespavosti.
Hloh není toxický, proto se může používat dlouhodobě.