 |
| Tussilago farfara |
Včely a hmyz na jaře nacházejí svou první potravu
Roste pouze v hlinité a jílovité půdě, je, dá se říci, znakem této půdy.
Jsou to květy, které si můžeme nasbírat do zásoby na zimu. Můžeme je používat s nejlepším úspěchem pro jejich schopnost uvolňovat hleny a pro jejich protizánětlivé účinky, zejména při zánětu průdušek (bronchitidě), kataru hrtanu a hrdla, astmatu, při zápalech pohrudnice (pleuritidě) dokonce i při začínající tuberkulóze plic.
Při zdlouhavém kašli a chrapotu by se měl častěji pít během dne horký čaj z podbělu oslazený medem.
Později v květnu vyrůstají listy, které jsou navrchu zelené, na spodní straně stříbřitě bílé. Používáme je na přípravu polévek a jarních salátů, protože obsahují vitamín C. Jelikož listy obsahují více účinných látek než květy, sbíráme je také, abychom mohli připravit čaj ze směsi květů a listů.
Čerstvé umyté listy, rozmělněné na kaši a přiložené na prsa, pomáhají při každém těžkém onemocnění plic, při růži (rosacea) , při poranění tkání doprovázeném modročervenými otoky, dokonce i při zánětu hlenových váčků. Léčivé účinky těchto obkladů z kaše jsou obdivuhodné. Obklady ze silného odvaru listů podbělu se používají proti skrofulózním vředům. Při chronickém zánětu průdušek (chronické bronchitidě) , provázeném opakujícím se záchvatem, obtížích při dýchání (záduše) ,mají se vícekrát během dne vdechovat páry z podbělu, a to z květů i listů. V krátkém čase se dostaví velká úleva.
Oteklé nohy bychom měli častěji koupat v záparu z listů podbělu.
Z listů podbělu můžeme připravit i sirup, který se osvědčil při chorobách plic a průduškových katarech (bronchiálních katarech).
Do hliněného hrnce nebo do sklenice od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu přírodního cukru, necháme usadit a postupně doplňujeme, až je nádoba plná. Potom dobře zavážeme dvěma či třemi vrstvami silného pergamenu nebo celofánu a postavíme v zahradě na chráněném místě do jámy v zemi. Na to položíme desku a celé zasypeme zeminou. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi týdnech hrnec či sklenici vykopeme a získáme sirup, který jednou či dvakrát převaříme. Vychladlý sirup plníme do malých sklenic se širokým hrdlem. Tento sirup nás nejlépe ochraňuje v zimě a v době chřipek. Užíváme ho po lžičkách.
Těm, kdo trpí astmatem, mají trvalé poškození průdušek (bronchů) a těžkosti po kouření,
vynikajícím způsobem poslouží na jaře dvě až tři lžičky čerstvě vytlačené šťávy z listů, kterou pijeme v masovém vývaru anebo v teplém mléce. Při zánětu žil si můžeme vyrobit z čerstvých rozmělněných listů a čerstvé smetany mast, kterou natíráme na zanícené místo a zlehka ovážeme ručníkem. Čerstvě vytlačená šťáva z listů podbělu, nakapaná do ucha, pomáhá při bolestech v uchu.
Chceme-li mít čaj, který uvolňuje hleny při kašli (odhlenění) , pak smícháme rovným dílem květ a list podbělu, květ divizny, nať plicníku lékařského a listy jitrocele. Z této směsi spaříme dvě čajové lžičky v 1/4 litru vody. Denně vypijeme po doušcích 3 šálky teplého čaje přislazeného medem.
