Zahradní jezírko šílené zahrádkářky je ukázkové dílo

Zahradní jezírko

Vybral jsem to nejlepší co se podle mého názoru dá uveřejnit, kromě nabídek velkoobchodu a supermarketů s foliemi a drahými nabídkami. Tato nadšená dívka nebo skvělá žena vytvořila kouzelnou oázu jezírka a vodní hladiny. Pro někoho to bude velmi inspirativní. Alenku neznám, ale její práce jistě stála mnoho potu a krásných představ, vymýšlení a aktivní práce nehledě na penízky. Sám vlastním velkou zahradu s potokem, ale přiznám se, už tam mám hodně kopřiv, co jsou sice zdravé na čaj a velikonoční sekanou, ale moc mi zarůstají ušlechtilé květiny. Tato zahrada se tedy krásní sama. Mám ji taky rád, ale co dělat, právě na ni není čas. Tak roste. V trávníku jsou krásné jarní kytičky, krokusy, sněženky i bledule.

Teď o neznámé šikovné zahradnici dělnici Boží: text jsem převzal v upraveném znění, je totiž od srdce, potu a pocitu radosti z dobré práce co potěší:

Říká se jí "šílená zahrádkářka", ale jí to vlastně hřeje u srdíčka, protože každý má své hobby či oblast, kde se vedle svého povolání a povinností seberealizuje a pro ni je to právě okrasná zahrádka. Svoji zálibu popisuje s láskou...cituji...

Mini -jezírko

Již asi před třemi roky jsem pojala ideu si na zahradě stvořit malé vodní dílko neb vodní plocha či eventuelně zahradou protékající potůček celou atmosféru  zahrady nádherně vylepší. Jelikož na tekoucí vodu není v mém okolí šance, mluvila jsme dost dlouhou dobu o tom, že si prostě doma spácháme jezírko, abychom jinak vcelku vkusnou zahradu příjemně obohatili i o tu vodní hladinu. Přiznám se ale, že jsem o jezírku hlavně dost dlouho mluvila, bez toho, aby se něco začalo dít; až jednoho loňského podzimního dne obě má dítka pravila, že to již déle nebudou poslouchat a začala prostě na zahradě kopat – nebylo tedy úniku z mého tajného a taky trochu vysněného plánu a s manželem jsme přiložili ruku k dílu – na podzim se tedy jezírko vykopalo – no možná spíš jezero, protože to bylo asi šest valníků hlíny či písku, co se muselo vyvézt, na délku má 12 metrů a je to metr šedesát hluboké; ještě před zimou se položila folie (to jediné jsem přenechala odborníkům, protože díky nepravidelnému tvaru a stupňovitému profilu není položení resp. svaření folie zrovna jednoduché) a na zimu se jezírko už i napustilo vodou. 


 V zimě krásně zamrzlo, užilo si tedy už na svém prvopočátku zimního klidu – no a po dlouhé zimě se začalo v dubnu s úpravou okolí, přivezly se kameny i kamínky, osázely se květiny jak vodní, tak  i okolo jezírka, stvořili jsme takovou malou kaskádu, kolem ní kus skalky, zavedli okysličení vody, upravili celé okolí jezírka a nedávno jsme přidali i nějakou tu rybku – jak to dopadlo, dokumentuje uvedená fotogalerie – myslím, že vůbec ne špatně.

Pohled na zahradní jezírko v květnu

Práce kolem jezírka mě hodně bavila a baví dál - miluji pohled z terasy na klidnou vodní hladinu a na obzoru pozoruji okolní svět – v každou denní dobu je díky slunečnímu svitu tento pohled jiný a o to zajímavější, uchvacující; navíc je vidět kvetoucí kaštany a nyní začínají kvést i akáty...jejich vůně celou atmosféru ještě umocňuje. Udělala jsem si tedy tímhle „jezírkem“ ohromnou radost a navíc i pozvedla úroveň celé zahrady. Mohu doporučit každému, kdo se nebojí přiložit ruku k dílu a chce si trochu i třeba zaexperimentovat, že je to prostě super, když se takováto věc zdaří a vyroste pod vlastníma rukama; k jezírku jsem hodně přilnula a tak v očích mé rodinky jsem se stala po dokončení tohoto dílka vedle „šílené zahrádkářky“ i hlavní rodinnou „jezernicí“. 

Alena
Zdroj: moje-jezirko.ic.cz/