 |
| Bělotrn modrý |
– též označovaný jako kulatý bodlák – roste velmi dobře na rumištích, v příkopech, smetištích, ale velmi dekorativní je i v zahradě, třeba v trvalkových záhonech.
Rostlina dosahuje výšky asi 1,2 m. Je vzpřímená a vytváří ostnité nachově modré kulovité květenství, které vykvétá na vrcholu stříbřitých lodyh. Výrazně členěné listy jsou na spodní straně chlupaté. Na sklonku léta bývají listy bohužel velmi často poškozovány hmyzem a rostlina tak poměrně brzy získává podzimní vzhled. Ozdobné květenství si však bělotrn ponechává přes celou zimu.
Bělotrn je velmi vhodný pro sušení, kulaté bodláky se hodí do všech druhů větších vazeb a často se s ním přizdobují třeba dušičkové dekorace.
Bodláky je možné i barvit, nejčastěji je ve vazbách najdeme zlacené.
- Rostlina je nenáročná na půdu a pro dobré kvetení vyžaduje slunce, případně polostín.
- Rostliny se množí semeny nebo dělením trsů.
- Semena vyséváme v březnu, mladé rostliny pak po jedné vysazujeme na stanoviště koncem května.
Bělotrn modrý a bělotrn kulatohlavý (latinsky echinops ritro, echinops sphaerocephalus) léčí neuralgie, obrny, oční potíže, kardiotonikum. Bělotrn modrý je trvalka - bodlák namodralé barvy s přímou bílou plstnatou, rýhovanou lodyhou a s podlouhlými lyrovitými listy, na kterých jsou jemné ostnovité chlupy.
Lidové názvy: ježibaba, bílý trn, římský trn, vlašský trn
Čeleď: hvězdnicovité
Bělotrn kulatohlavý je trvalkou s dekorativním vzhledem zajímavého bodláku. Dorůstá do výšky 0,5 - 2 m. Má silnou, čtyřhrannou lodyhu a tuhé listy lyrovitého tvaru. Listy jsou z horní strany tmavě zelené, pýřité, ze spodní strany šedobílé, s plstnatými chlupy, na okrajích jsou řídce ostnaté.
Bělotrn kulatohlavý je atraktivním bodlákem typickým svými květy. Jednokvěté úbory vytvářejí kulovité hlávky o průměru 5 - 8 cm. Trubkovité květy bělotrnu kulatohlavého mají šedivou barvu. Bělotrn kvete od července do srpna. Plodem je hedvábná, žlutohnědá nažka s chmýrem.
Pozoruhodné květy, které se sušené nezřídka využívají také ve floristice, daly bodláku jméno. Jeho latinský rodový název pochází z řeckých slov ,,echinos" - v překladu ,,ježek" a ,,ops" - ,,podoba".
Bělotrn pochází ze stepních a polopouštních oblastí Malé Asie, střední Asie a jižní Evropy. Postupně však zplaněl i u nás. Najdeme ho v teplejších polohách Česka, také jako medonosnou nebo dekorativní rostlinu v zahradách. Na pěstování není náročný.
Bělotrn roste na teplých a suchých místech, vyhovuje mu kyprá, písčitá hlína s dostatkem živin. Lze ho spatřit v křovinách, suchých příkopech, podél cest, na stráních, v uzavřených lomech nebo také v blízkosti vinic.
V léčitelství se bělotrn využívá především pro obsah alkaloidu echinopsinu (jeho účinky jsou obdobné jako účinky jedovatého strychninu). Vedle toho obsahuje i mastné oleje, hořčiny, glykosidy aj.
Jako droga slouží zejména semena bělotrnu, která se sbírají po plném dozrání na konci léta. Vzhledem k tomu, že při předávkování hrozí vážné nebezpečí, se však doporučují užívat jen předpřipravené tinktury z bělotrnu. Pro vnější použití se uplatňují nejenom semena, ale celá rostlina.
Léčivé účinky bělotrnu
- podporuje vedení nervových vláken, včetně míšních nervů
- obnovuje činnost nervových a mozkových center
- je užitečný při zánětech a poruchách nervů
- je prospěšný při obrnách, svalových atrofiích nebo po úrazech
- pomáhá udržet svalovou hmotu a svalovou hybnost
- mírní bolesti nervového původu
- ulevuje od bolestí hlavy- zklidňuje podrážděné nervy
- je prospěšný při problémech se sluchem
- pomáhá při Alzheimerově a Parkinsonově nemoci- stimuluje činnost srdečního svalu
- zevně léčí kožní záněty
Bělotrn se podává zejména jako tinktura z čerstvých drcených semen, příp. jako tinktura z pupenů, užívá se cca 20 - 40 kapek 2 - 4x denně. Domácí příprava tinktury však není vhodná, protože se nedá dost dobře odhadnout obsah účinných látek a tedy ani dávkování. Bělotrn je přitom třeba užívat s obezřetností. Podává se vždy jen v malých dávkách, kdy stimuluje činnost srdce. Ve velkých dávkách může vést až ke křečím srdečního svalu. Nadměrné množství drogy může vyvolat také podráždění střev.
V lékařství se aplikuje také injekčně - jako roztok nitrátu echinopsinu. Někteří bylinkáři připravují semena bělotrnu i v podobě čajového nálevu.
Bělotrn se rozhodně nedoporučuje podávat spolu s léky podporujícími činnost srdce. Pro jeho výrazné účinky ho také nelze kombinovat s jinými bylinami.
Existuje přes stovku druhů bělotrnu. U nás se setkáváme také s bělotrnem modrým, který se pěstuje pro nezvyklou ocelově modrou barvu květů. Má obdobné léčivé působení jako bělotrn kulatohlavý.
Odvar ze semínek bělotrnu, příp. odvar z celé nadzemní části rostliny nachází vnější využití. Slouží k omývání nebo obkladům zanícené kůže. Lze ho použít i pro koupele při kožních zánětech. Bělotrn pomáhá také při léčbě ekzémů a lupénky.
