Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis)

Využívání byliny při léčbě plicních nemocí a podobnost jejích skvrnitých listů se "skvrnitými" plícemi daly plicníku jméno.

V současné vědecké medicíně není plicník využíván, uplatňuje se však v homeopatii při bronchitidě a v lidovém léčitelství. Odvar z plicníku léčí záněty průdušek, hojí a regeneruje sliznice dýchacích cest i trávícího

Plicník lékařský květy

ústrojí, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně a svíravě. Příznivý účinek se přičítá kombinaci saponinů, které usnadňují odkašlávání, uklidňujícímu a ochrannému účinku slizů a protizánětlivému a dezinfekčnímu účinku tříslovin. Zevně ve formě obkladů (nejlépe z čerstvé byliny), záparu nebo silnějšího odvaru se užívá k omývání hnisajících ran nebo krvácejících hemeroidů, kde se uplatní protizánětlivý a svíravý účinek. Vzhledem k přítomnosti alkaloidů v droze by se plicníku nemělo užívat déle než 3 týdny a neměl by být podáván malým dětem a těhotným či kojícím ženám. V Anglii jsou mladé listy oblíbenou přísadou do různých jarních salátů a přidávají se také do polévek.

V přírodě snadno narazíme při procházce už na jaře nápadně zbarvené květy plicníku. Rozkvétají postupně a jsou nejprve růžové, později jejich zbarvení přechází do lila až fialového, odkvétající květy jsou modře zbarvené. Plicník lékařský je hojně rozšířen po celé Evropě a v Zakavkazí od nížin až do podhůří ve stinných listnatých lesích, světlých hájích, ve vlhčích křovinách. V přírodě se vyskytuje ve dvou blízce příbuzných druzích považovaných botaniky za samostatné. Plicník lékařský se vyznačuje listy bíle skvrnitými, plicník tmavý má listy celé zelené beze skvrn. Z farmaceutického hlediska jsou oba druhy považovány za rovnocenné. Sbírá se nať, doba sběru duben - květen.

Použití: Plicník je prastará léčivka, už podle jeho názvu je zřejmé, že se používal k léčbě plicních chorob, což ještě zdůrazňovala podoba jeho skvrnitých listů se "skvrnitými" plícemi. Dnes však jeho význam poklesl, takže se s ním setkáme je v lidovém léčitelství. Příznivý účinek se přičítá kombinaci účinku saponinů, které usnadňují odkašlávání, uklidňujícímu ochrannému účinku slizů a protizánětlivému a dezinfekčnímu účinku tříslovin. Má také slabý močopudný účinek, působí protizánětlivě a svíravě a zvyšuje srážlivost krve. Lidové léčitelství doporučuje plicník také proti průjmu.

V Anglii jsou mladé listy oblíbenou přísadou do různých jarních salátů a přidávají se také do polévek.
Roste v hájích a lužních lesích. Byl rovněž typickou rostlinou středověkých zahrad a v současnosti se jako hajnička pěstuje především na venkovských zahradách.